sorry, že zas po roce

21. srpna 2017 v 0:51 | silly_slivka
Žjiťuju, že se svět kolem mě netočí,
světla kolem na mě útočí,
točím se dokola, dokola.
Bojím se zastavit.
Bojím se, že mi exploduje hlava,
bojím se tě oslovit.

Težní věže se na mě ze shora koukaj,
vyměňujem si pohledy,
ostatní mi do očí foukaj,
prach a všechno šedý a škaredý.

Kráčím do ztracena.
Následuj vážku!
Konečky prstů zbarveny dočervena,
srypávám ze sebe všechnu tu špinavou lásku.

Třpytky, hvězdy a měsíce pod očima,
světlé vlasy jako zlatavá sláma na poli.
Nedokážu tě poslouchat ušima,
dokážu se jen koukat a neříkat cokoliv.

Nevydat ani hlásku,
jen se ztrácet nočním městem.
Visím ti na tom světlém vlásku,
padám, padám z velké výšky na zem.

Svět se přestal otáčet.
Už nejsem já, už nejsi ty.
Svět se začal přetvářet
do strvůr a vesmírný hmoty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama